Následující text je online vložen ze stránek encyklopedie , kterou napsal Petr Hrabalik.

Marno Union (1983)

(1982 – 1984)

Na konci roku 1981 už bylo jasné, že pražská alternativní scéna se i se svou stříškou, Jazzovou sekcí octli pod takovým tlakem bolševického aparátu, že nebylo jiných cest, než buď úplně skončit, nebo se vrátit k „bytovým“ studiovým nahrávkám či ke koncertům na čistě neoficiální bázi. Chadima rozpustil Extempore a s pozdějším MCH Bandem to vyřešil jednoduše – v příštích dvou letech hrál každé vystoupení  pod jiným názvem. Richterovi s Lesíkem se zase rozpadl jejich Švehlík (ztráta motivace, vyhození bubeníka Ivana Pavlů) ale protože z Malechova ohlašoval návrat do Prahy Fidler, obecně se čekalo, že spunktování dalšího souboru visí ve vzduchu. Nejprve kytarista Richter vypomohl Chadimovi odehrát pár vánočních koncertů (Rockové vianoce ´81), které uspořádali slovenští příznivci alternativní hudby. Mikolášova kapela byla taková směsice muzikantů z Extempore, Kilhets, Zikkuratu přičemž pro těchto pár koncertů se pojmenovala Fimfárum. Materiál hraný na těchto koncertech se pak stal základem kamenem pro nahrávku „Krokodlak“, která už vznikla pod hlavičkou [artist:ID=2992|text=MCH  Bandu], a na které se podíleli kromě Chadimy ještě Richter, navrátilec Fidler, Franta Skála Jr. (ex-Kilhets) a – světe, div se - Ivan Pavlů. Richter (a vlastně i Fidler) pak hrál s MCH Bandem až do konce roku 1982, kdy skončil, neboť se chystala premiéra jeho nové kapely.

Pavel Richter (lg, voc) se po rozpadu Švehlíku totiž už na jaře ´82 spojil s Lubošem Fidlerem (bg, ds) a společně s ostatními zbylými „švehlíkovci“  Alexandrem „Lesíkem“ Hajdovským (g, voc) a Pavlem Švecem (bg) založili zatím bezejmenný soubor, jehož snahou mělo být tak nějak hudebně navázat na jejich předchozí kapelu. Udělaly se dvě písničky „Honza šel do světa“ a „Randál po buši“ a s nadějí se hledělo na to, co dalšího vznikne na letním soustředění v Dubé u Mělníka. Tam s nimi na zkoušku jel i bubeník MCH Bandu Franta Skála.

Soustředění ovšem bohužel skončilo krachem. Fidler se Skálou vytvořili silnou dvojku a místo zkoušení se chodili koupat a popíjet a z hudebního snažení svých kamarádů měli spíše srandu. Ono to možná tak trochu vycházelo z poněkud nepatřičně zvoleného názvu skupiny. Hoši se během soustředění totiž nešťastně pojmenovali Buřt (s mottem: Skupina Buřt vám zahraje několik dalších píčovin), což s jejich muzikou, kterou vytvářeli, moc nesouviselo. Z nástrojů se jim linul někdy zvonivý, někdy hodně temný rockový minimalismus, ve kterém se prolínaly obě naechované kytary v jakémsi impresionistickém space oparu. Možná, že se u nich opět projevil takový ten typický český povahový rys – pokud je něco hodně vážného, je potřeba to jakýmkoliv způsobem shodit. Každopádně to celé mělo za následek vyhození Fidlera a Skály.

Na podzim ´82 se k Richterovi, Hajdovskému a Švecovi připojil (pokolikáté už) bubeník Ivan Pavlů a skupina, teď už pod názvem Marno Union, byla na světě. „Ten název vznikl tak nějak postupně – na jednom zkouřeneckým večírku jsme zhulený měli debatu, že je jako nějaký ´Velký marno´ a ´Malý marno´. Takže už máme slovo ´marno´. A pak přišel ´realista´ Švec, který nekouřil trávu, protože z ní měl nějaký strašný stavy, a řekl nám, že bysme se mohli jmenovat ´Muzikus Unitus´, tedy něco jako ´spojeni hudbou´. A z toho pak postupně vzniklo Marno Union,“ vysvětluje neobvyklý název Pavel Richter (2002). Obrazně řečeno výraz MU měl být přeneseným vyjádřením jakéhosi spolku Sisyfů, tedy těch, kteří jsou předurčeni vykonávat svoji práci zcela zbytečně, marně. Jak se později ukázalo, přesnější název si skupina ani nemohla vymyslet.

Soubor za celou svoji existenci odehrál pouze tři koncerty. V únoru 1983 si odbyl premiéru v žižkovském Junior klubu Na Chmelnici a krátce na to v březnu odehrál fantastické vystoupení v hospodě v Újezdě nad Lesy, kde mu předkapelu dělala Dvouletá Fáma. Publikum šílelo jak nad novými verzemi „švehlíkovských“ skladeb „Sam ll“ či „Koleda“ nebo děsivě překopanou beatlesiádou „Perný den“, tak nad marnounionovskými novinkami (viz sestava s Fidlerem). Tento koncert zastihl MU asi v nejlepší možné formě a je dobře, že z něj existuje celkem kvalitní nahrávka. Asi po dvou měsících se konal poslední koncert na androšské akci v Olomouci-Černovíru, jenž byl přítomnými diváky ohodnocen jako „velmi divný“. Aby ne, když v jeho průběhu se kapela neustále doháněla a v jeho závěru dokázal ožralý Richter spadnout z pódia. Po této nevydařené derniéře skupina ještě nějaký čas zkoušela, ale publikum už ji nikdy živě nespatřilo.

Vzhledem k temné době si Richter moc dobře uvědomoval, že s koncertováním to asi nebude růžové, a proto se kapela cíleně zaměřila na vytváření nahrávek. A tak se ke dvěma původním (již jmenovaným) skladbám dotočily ještě další věci s Ivanem Pavlů, čímž vlastně vzniklo demo „Studio Marno“.

Celé to „marné snažení“ kapely nakonec dostálo svému názvu. MU prostě zkoušelo čím dál tím méně, jeho aktivity se pomalu rozplývaly, až se rozplynuly úplně. P. Richter (2002): „Já nevím proč jsme s tím Marnem přestali hrát. Ivan Pavlů měl pořád ty svoje bubny ve zkušebně ještě na jaře 1984, ale předtím jsme už nějakou dobu nezkoušeli. Možná to bylo tím, že jak tak rychle přišly za sebou ty zákazy (Richter má na mysli Trojanovu černou listinu 1982, zákaz činnosti Jazzové sekce a útok Tribuny a RP proti české nové vlně 1983 – pozn. autora), tak se vytratil ten elán něco dělat. Navíc Hajdovský na Jižním městě začal ´jižákovat´, já jsem v tý době byl s Janotou. To Marno  celý tak nějak vyšumělo do ztracena.“

Už někdy během roku 1983 se Richter spojil s folkovým zpěvákem a kytaristou Oldřichem Janotou a znovu s basistou Lubošem Fidlerem v experimentálním minimalistickém triu Janota - Fidler - Richter, Lesík Hajdovský měl už během existence Marna „bytový“ projekt Manželé, který si u nás jako první vyzkoušel černošský styl rap. Pavel Švec na další hraní rezignoval a Ivan Pavlů se s kamarádem Alešem Drvotou na čas octli ve skupině Omnibus, aby spolu posléze (v  roce 1984) založili známý reggae band Babalet. Nu, a po dvou letech emigroval do Německa Fidler.

A nad Marno Union se definitivně zavřely vody.